V nedožitých 69 letech včera Václav Verner, po dlouhém boji, podlehl závažné nemoci. Mnohonásobný světový finalista a jeden z nejlepších plochodrážníků československé a české historie se narodil 6. května 1949 v Praze do motorkářské rodiny.
Jeho otec závodil na motocyklech a pomáhal i legendárnímu silničnímu jezdci Františku Šťastnému, který se stal dokonce kmotrem malého Václava. Od deseti let jezdil na motokáře a motokros. K ploché dráze jej v patnácti přivedl strýc Miloslav. Později je k ploché dráze následoval i Václavův mladší bratr Jan, jemuž se dokonce jako vůbec prvnímu plochodrážníkovi na světě podařilo v jediném roce (1977) postoupit do pěti světových finále (jednotlivci, dvojice, družstva, dlouhá dráha, ledy).
Václav se projevil jako velký plochodrážní talent a ještě před dvacátými narozeninami se dostal do absolutní československé špičky. Roku 1971 dokázal vybojovat titul Mistra Československa v jednotlivcích. Titulů mohl získat více, ale měl však smůlu, že jeho vrstevníkem byl fenomenální Jiří Štancl. Václav za Jiřím v československém šampionátu obsadil pětkrát druhé místo (1970, 1976 – 1978, 1980). Dvakrát byl ještě bronzový (1975, 1981). Václav Verner si mezi našimi nejlepšími jezdci stabilně udržoval vysokou výkonnost. V individuálním mistrovství Československa se mezi lety 1970 až 1985 držel v první pětici, s vyjímkou roku 1979, kdy skončil sedmý. V roce 1977 spolu s bratrem Janem získali pro Rudou Hvězdu Praha titul v premiérovém Mistrovství Československa dvojic a o tři léta později přidali ještě bronz.
Václav Verner se také mnohokrát probojoval do světových finále. Celkem sedmkrát se zúčastnil finále Mistrovství světa družstev a dvakrát byl členem týmu, který získal bronzové medaile. 1977 v polské Wroclawi spolu s Jiřím Štanclem, Janem Vernerem a Alešem Drymlem a v roce 1979 v londýnském White City opět s Jiřím Štanclem, Alešem Drymlem, Janem Vernerem a Zdeňkem Kudrnou. Čtvrtý byl s československým týmem ve finále: 1970- Wembley, 1978 – Landshut, 1980 – Wroclaw, 1982 – White City, 1983 – Vojens.
Blízko zisku některé z medailí byl i ve finále Mistrovství světa dvojic, jichž se zúčastnil třikrát. Roku 1970 ve švédském Malmö skončili s Jiřím Štanclem pátí. V následujícím roce v polském Rybniku spolu s Pavlem Marešem obsadili čtvrté místo. Stejné umístění zopakovali s Jiřím Štanclem v polském Chorzówě v roce 1978.
Třikrát se Václav Verner dokázal kvalifikačními koly probít až do světového finále i mezi jednotlivci. V roce 1980 ve švédském Göteborgu působil jako náhradník, o dvě léta později v americkém Los Angeles obsadil patnácté místo a v roce 1984 opět v Göteborgu skončil šestnáctý.
Václav s úspěchem závodil i na dlouhých a travnatých dráhách. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1984, kdy při finále Mistrovství Evropy na trávě v holandském Eenrumu získal stříbrnou medaili. Ve světových finále na dlouhé dráze startoval čtyřikrát. Nejlépe se mu vedlo roku 1976 v Mariánských Lázních, kdy obsadil desátou příčku. Další finále:1975 jugoslávská Radgona (12.), 1977 dánský Aalborg (15.) a 1985 dánské Korskro (13.).
Další disciplínou ve které Václav Verner dokázal postoupit do světového finále byla ledová plochá dráha. Podařilo se mu to hned několikrát, ale vždy pro něj skončilo se zraněním. Naposledy v roce 1984 v Moskvě to byly zlomené dva obratle a pět žeber.
Plochodrážní kariéru začínal na žižkovském Spořilově, stejně jako před ním Antonín Kasper starší nebo jeho strýc Miloslav. Později přestoupil do Rudé Hvězdy Praha, se kterou slavil v sedmdesátých letech minulého století mnoho národních titulů v družstvech.
S úspěchem závodil i v britské profesionální lize. Jeho klubem byli Exeter Falcons, tedy tým kde na přelomu 60. a 70. let zářil i Jan Holub. Václav jezdil za „Sokoly“ v první britské lize v letech 1977 až 1979. Poslední dvě sezóny s ním v týmu byl i jeho bratr Jan. Ve všech třech ročnících ligy si Václav hájil výborný průměr kolem 8,5 bodu na utkání a jeden čas držel i traťový rekord na domácí dráze. V letech 1980 a 1982 – 1983 v Británii jezdil za další slavný klub Poole Pirates.
V Čechách po působení v RH Praha v roce 1981 přestoupil do Baterie Slaný a mezi lety 1983 – 1985 startoval za SVS Pardubice. Po ukočení závodní kariéry se v následujícím roce stal vedoucím SVS Pardubice. Po zániku střediska v roce 1990 se Václav Verner vrátil znovu na plochodrážní ovály v roli jezdce. Mezi lety 1990 – 1991 startoval za SVS Pardubice, Racek Pardubice, AK Březolupy a AMK Čakovice. Roku 1994 pomohl plzeňskému klubu k zisku historicky prvního titulu v Extralize.
Vrátil se i k působení za Exeter Falcons, se kterými v letech 1993 – 1995 účinkoval ve druhé britské lize. Ve 46 letech jeho profesionální kariéru ukončilo těžké zranění, při kterém si zlomil stehenní kost a poranil si koleno a rameno.
Na sklonku 20. století spolu s jedním z nejlepších jezdců historie a zároveň bývalým kolegou z Exeteru Ivanem Maugerem uspořádal závodní turné po Austrálii a Novém Zélandu.
Po návratu z Austrálie působil v Čechách jako manažer a trenér. V Plzni pomohl v roce 2007 k titulu v Extralize i jako činovník.
Po ukončení činnosti v plochodrážním sportu se vrátil do kraje svého mládí, které prožil v Benátkách nad Jizerou a usadil se v klidné obci Vyšehořovice, kde se mu velmi líbilo.
Upřímnou soustrast pozůstalým.
Čest jeho památce!
——————————————————-
foto: picssr.com, speedwayplus.com
Máte k tomu co říct?